Péče o nivní louky v Kosticích
Jedna z nejvýznamnějších oblastí s periodickým výskytem rozsáhlých vysychavých mokřadů na orné půdě se nachází v aluviu řeky Moravy u Kostic a Lanžhota.
Jde o bývalé nivní louky, které byly v minulosti pravidelně zaplavované díky rozlévání řeky Moravy a jejich přítoků. Po převodu na ornou půdu jde v současnosti o rozsáhlou enklávu podmáčených polí s místními názvy Štěpnice, Lanžhotská Čista a Gbelské louky. Vyskytuje se zde řada vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů vázaných na prostředí vysychavých mělkých vod. Z vlajkových skupin živočichů je to pět druhů velkých lupenonohých korýšů, vyskytuje se zde či hnízdí desítky zvláště chráněných mokřadních druhů ptáků, především zástupci bahňáků, brodivých a vrubozobých.
Celé území patří k nejhodnotnějším lokalitám tohoto typu biotopu na jižní Moravě, potažmo v celé České republice, a jako takové je i součástí CHKO Soutok.
Vhodným hospodařením k ochraně území
Ochrana a péče o toto významné území vysychavých polních mokřadů je zatím stále nedostatečná. Společně s obcí Kostice proto hledáme optimální postupy a řešení pro šetrné hospodaření na části území, lokalitě Štěpnice v katastru této obce, které by:
- podpořil zachování periodických záplav
- vyloučil nežádoucí budování stálých vodních těles
- zabezpečil dlouhodobou udržitelnost šetrného hospodaření.
V roce 2021 bylo podepsáno memorandum o vzájemné spolupráci mezi obcí Kostice, Ústavem botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Jihomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické a zemědělským družstvem Agro Přešovice a. s. Toto memorandum deklaruje spolupráci při ochraně současných přírodních hodnot území bývalých nivních luk s přítomností vysychavých mokřadů.
V rámci současného projektu financovaného Programem švýcarsko-české spolupráce usilujeme společně s partnery o nastavení vhodné péče o lokalitu Štěpnice a vyhodnocení úspěšnosti zvoleného postupu. Cílem je podpora fragmentované mokřadní biodiverzity a vytvoření modelového příkladu řešení hospodaření na polích s mokřady.
Nyní připravujeme převedení dřívějšího způsobu zemědělského hospodaření na přírodě blízký, s cílem obnovit v lokalitě nivní louky (se sečí či pastvou hospodářských zvířat, např. koní či krav), zachovat či rozšířit plochy periodických mokřadů a zajistit na nich dostatečné disturbance (narušení orbou či pastvou). Nový přístup k hospodaření je třeba sjednotit se stávající zemědělskou legislativou tak, aby byly vybrány nejlepší možné nástroje v rámci LPIS, jako jsou např. agroenvironmentálně-klimatická opatření v kombinaci s krajinnými prvky umožňujícími razantnější disturbance. Součástí je také vyhodnocení dopadu změny hospodaření na ekologický stav biotopů a biodiverzitu a prezentace principů a přístupů odborné i laické veřejnosti.
Nastavení udržitelné a funkční péče přispěje k vytvoření standardu péče o další cenné lokality na jižní Moravě, případně v celé České republice.
