Mapa oblastí nevhodných pro výstavbu nových nádrží a tůní
Mapová aplikace oblastí nevhodných pro budování nádrží a tůní z důvodu výskytu efemerních polních mokřadů a jejich deštníkových druhů byla vytvořena v programu ArcGIS Online a je volně dostupná.
Jak mapu používat
• Legenda: Vlevo dole se nachází ikona legendy. Po rozkliknutí se zobrazí interaktivní legenda, která vysvětluje význam jednotlivých symbolů a barev. Zároveň umožňuje zapínat a vypínat jednotlivé vrstvy a jejich kategorie – stačí kliknout na konkrétní položky v legendě (zapnuté vrstvy jsou zvýrazněny modrou barvou). Interaktivní legenda také zobrazuje počet prvků viditelných na mapě, který se mění v závislosti na zobrazené oblasti.
• Detaily: Kliknutím na prvky v mapě se zobrazí podrobné informace, například konkrétní deštníkové druhy v dané lokalitě. Pokud se v jednom místě překrývá více vrstev, zobrazí se informace pro všechny prvky těchto vrstev. Mezi jednotlivými informacemi lze přepínat pomocí šipek v levém dolním rohu vyskakovacího okna.
• Vyhledávání: Vpravo nahoře lze po kliknutí na ikonu lupy vyhledat konkrétní oblast nebo místo na jižní Moravě.
• Podkladová mapa: Vpravo dole lze přepínat podkladovou mapu kliknutím na její náhled. K dispozici je základní topografická mapa a letecká mapa.
Vrstva kategorizace dílů půdních bloků Jihomoravského kraje je volně dostupná ke stažení ve formátu Shapefile.
Jak mapu citovat
Devánová A. & Sychra J. Mapa oblastí nevhodných pro výstavbu nových nádrží a tůní. Mokřady v zemědělské krajině [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2024 [verze 20. 11. 2024]. Dostupné z: https://muni.maps.arcgis.com/apps/instant/interactivelegend/index.html?appid=d5385ddc368040269ae48ccceb438394
O mapě
Efemerní mokřady, tzn. plochy zaplavené vodou, byly ručně vektorizovány na základě volně dostupných satelitních snímků Google Earth a Google Maps z období 2003–2023. V případě opakovaného výskytu mokřadu na jednom půdním bloku v různých letech byl zaznamenán největší polygon zaplavení. Výsledná vrstva efemerních polních mokřadů Jihomoravského kraje obsahuje 2 816 mokřadů.
Na obrázku vidíte příklad z okolí Lanžhota a Kostic, kde se pravidelně vyskytují rozsáhlé vysychavé mokřady i velké množství menších rozlivů jako pozůstatek původních aluviálních mokřadů.
Vrstva lokalit výskytu deštníkových druhů, tj. vzácných a ohrožených druhů úzce vázaných na tyto biotopy, byla připravena na základě vlastní nálezové databáze. Zahrnuty byly současné lokality výskytu čtyř druhů ptáků (období od 2010 do 2021; 85 lokalit) a současné (po roce 2000) i historické (před rokem 2000) lokality deseti druhů korýšů (období od 1821 do 2023; 178 současných a 71 historických lokalit).
Obrázek ukazuje stejnou oblast, body označují současné nálezy ptáků (žlutá), současné nálezy korýšů (světle zelená) a historické nálezy korýšů (tmavě zelená).
Vrstva půdních celků nevhodných pro výstavbu všech typů vodních nádrží, tůní a stálých mokřadů byla vytvořena na základě kategorizace půdních bloků získaných z Registru půdy LPIS podle výskytu efemerních mokřadů a deštníkových druhů.
Jako nevhodné byly vyhodnoceny půdní celky s opakovaným výskytem efemerních mokřadů a/nebo deštníkových druhů (lokalita výskytu druhu leží na půdním celku anebo v bezprostředním okolí 10 metrů; červené polygony) a půdní celky s opakovaným výskytem efemerních mokřadů a/nebo vysoce pravděpodobným výskytem deštníkových druhů (výskyt druhu 100 metrů od bloku; oranžové polygony). Takových půdních celků je celkem 1 333. Ostatních hodnocených půdních celků je 65 414 (zelené polygony).