Managementová opatření

Motivace

Tvorbu nových vodních těles v zemědělské krajině doprovází řada problémů, které brání naplnění jejich potenciálu. Jejich umístění na nevhodné místo, např. na mokré louky v nivách či vysychavé polní mokřady, způsobuje nevratný zánik cenných a v krajině vzácných biotopů. Nová vodní tělesa jsou často špatně navržená a nerespektují hydrologické podmínky dané lokality, takže pak fungují jen jako „díry do země“, ne jako přírodě blízké biotopy. Navíc se už krátce po výstavbě běžně potýkají s velmi špatnou kvalitou vody, což je způsobeno vysokou úživností nížinné zemědělské krajiny, ale bohužel také nedočištěnými odpadními vodami z obcí či přímo odlehčováním čistíren odpadních vod.

I když jsou nové nádrže, tůně a mokřady vybudovány na vhodném místě a správným způsobem, je zcela zásadní následná péče o ně. Bez vhodné péče rychle degradují vlivem zarůstání rákosinami a zavlečení nežádoucích druhů ryb, včetně invazních druhů. Z toho důvodu by jejich údržba neměla spočívat jen v kosení travních porostů v jejich okolí, ale také v aktivní práci s vlastním vodním tělesem.

Ukázky odlovu ryb a kosení rákosin na modelových lokalitách

V rámci našeho projektu realizujeme ve spolupráci s obcemi Jihomoravského kraje a Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, RP Jižní Morava pokusný management malých vodních těles levnými a dostupnými metodami. Získané poznatky by měly pomoci při tvorbě podkladů pro metodiku vhodné péče a dlouhodobé údržby nových vodních těles využitelné pro co nejširší spektrum uživatelů.

Spolupracující obce

Kosení rákosin

Pokud jsou mokřady po výstavbě ponechány volnému vývoji, velmi brzy nekontrolovatelně zarostou vysokými rákosinami, což vede k zastínění, jednotvárnosti a hromadění organické hmoty, jejímž rozkladem se vyčerpává kyslík ve vodě a celkově se snižuje kvalita prostředí. Takový mokřad není atraktivní pro většinu organismů, a i zadržovaná voda má obvykle špatnou kvalitu.

Kosení rákosin je proto potřeba provádět záhy po vzniku tůní, protože po několika málo sezonách jsou již rákosové porosty tak husté, že je jejich údržba velmi náročná až nemožná. Pro potlačení rákosin je přitom efektivní především letní kosení, kdy se kosí živé rostliny, které si ještě nestihly vytvořit dostatečné zásoby asimilátů pro další sezonu. Po kosení je pak důležité biomasu odvézt z lokality pryč, čímž odstraňujeme i živiny.

Dalšími možnostmi managementu jsou obnova tůní těžkou technikou v případě velkého zárůstu, případně i využití ohně v zimním období. Velmi elegantní a účinná je údržba porostů pomocí extenzivní pastvy navazující na vykosení vzrostlých rákosin, při které se v mokřadech nejlépe uplatňují krávy nebo koně.

Testování dopadu odstranění rákosin

Ve spolupráci s vedením obcí jsme provedli prosvětlení vybraných zarostlých tůní na pěti modelových lokalitách (v katastrech obcí Kurdějov, Ořechov, Starovice, Šakvice a Zaječí) pomocí křovinořezů. Porosty rákosu byly odstraněny vždy jen na polovině každé z tůní, obvykle při jejich jižních březích. Obnova jedné ze zarostlých tůní v Ořechově byla provedena pomocí bagru, kdy byly porosty rákosu strženy a odstraněny, a břehy tůně byly modelovány tak, aby po okrajích zůstaly pozvolné.

Dopad těchto opatření následně sledujeme s předpokladem, že prosluněné a pozvolna zarůstající břehy budou lákavé např. pro rozmnožování obojživelníků nebo osídlení vodními bezobratlými. Boj proti zarůstání přitom vyžaduje opakované zásahy (viz obrázky vývoje lokalit).

Kosení rákosin: lokalita s příznivou kvalitou vody (Šakvice)
Kosení rákosin: lokalita s příznivou kvalitou vody (Kurdějov)
Kosení rákosin: lokalita se špatnou kvalitou vody (Starovice)
Odstranění rákosin bagrem a následné udržování kosením: lokalita s příznivou kvalitou vody (Ořechov)​
Redukce rybí obsádky

Přítomnost ryb je jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují kvalitu nových tůní a jejich význam pro biodiverzitu. Tůně s větším množstvím ryb mají nízkou biodiverzitu bezobratlých a obojživelníků v důsledku predace rybami a jejich negativního působení na prostředí, především kvalitu vody. Přestože se v tůních budovaných z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) nepočítá s řízenou rybí obsádkou, ryby se do nich dostávají velmi rychle, často již do roka či dvou od jejich vzniku. Jde přitom často o nepůvodní invazní druhy, jako je karas stříbřitý nebo střevlička východní. Vzhledem k tomu, že současná pravidla OPŽP neumožňují budovat tůně pro biodiverzitu s výpustí, je jedinou možností redukce rybí obsádky pomocí odlovných prostředků.

Testování vlivu redukce rybí obsádky

Na pěti modelových lokalitách (Ladná, Křenovice, Ořechov, Pasohlávky, Borkovany) byly provedeny pokusy o redukci či eradikaci rybí obsádky. Podle typu břehové linie a rybího společenstva byly použity různé kombinace elektrolovu, zátahových sítí různých velikostí a vnazených vrší. Odlovy prokázaly, že i v takto malých vodních tělesech je úplná eradikace velmi ambiciozím cílem: pouze na jediné lokalitě (Pasohlávky) bylo dosaženo úplné odstranění rybí obsádky (tvořené převážně karasem stříbřitým a sumečkem černým) – a to za cenu velmi vysokého úsilí. V ostatních tůních bylo dosaženo odhadované redukce 70–95 % rybí obsádky před zásahem.

Následný monitoring lokalit má za úkol prokázat vliv zásahů na ostatní složky těchto ekosystému. Opětovné nálezy nepůvodních rybích druhů na lokalitách, na nichž byly tyto druhy již eradikovány, ukazují na silný introdukční tlak, jemuž jsou tyto lokality vystaveny a naznačují, že i v případě odlovů rybích společenstev bude třeba počítat s opakovanými managementovými zásahy.

Bez popisku

Redukce rybí obsádky zátahovou sítí a odlovem do pastí (vlevo) a výsledný úlovek střevliček východních (vpravo nahoře) a sumečků černých (vpravo dole).

Vypouštění tůní

Velmi vhodné je namísto hlubokých trvalých vodních těles budovat vysychavé tůně, protože vysychání znemožňuje dlouhodobý výskyt větších obsádek ryb, umožňuje snadné pokosení vegetace a v suché periodě usnadňuje mineralizaci živin. V nově zaplavené tůni jsou tak restartovány příznivé podmínky prostředí. U již vytvořených menších trvalých tůní lze vysychání simulovat jejich cíleným vypouštěním.

Manipulace s vodní hladinou či vysušení tůně je mezním prostředkem pro redukci či eradikaci obsádky nežádoucích druhů ryb, jejichž odstranění pomocí běžných odlovných prostředků je nemožné či příliš náročné. Jelikož jsou tůně budovány bez výpustí, je třeba k vypuštění vody (zejména v menších tůních) použít vodní čerpadlo.

Testování proveditelnosti vypouštění tůní

Na dvou experimentálních tůních (Křenovice, Kobylí) testujeme proveditelnost vypouštění tůně pomocí čerpadla a následky tohoto zásahu na rybí společenstva (docílení eradikace nepůvodních ryb) a na ostatní biotu (vliv samotného vypuštění, znovuosídlení tůně). Zásahy proběhly na podzim roku 2024 a teprve odběry v létě 2025 umožní vyhodnotit účinnost zásahu a jeho vliv na ekosystém. Podobné zásahy plánujme provést na třech dalších tůních v dalších letech.

Vypouštění tůní v biocentru Ostrůvek v Kobylí
Vypouštění tůní v Křenovicích u Mlýnského náhonu

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info