Vyhodnocení přínosu tůní
Více než 85 % sledovaných tůní je zatíženo vysokou mírou trofie (eutrofní a hyper-eutrofní podmínky).
Graf zobrazuje procentuální podíl tůní v jednotlivých trofických kategorii podle celkového fosforu a dusíku. Celkové počty tůní zařazených v jednotlivé kategorii jsou uvedeny nad jednotlivými sloupci.
Více informací k trofii vodních těles na jižní Moravě
Na základě koncentrace fosforu a dusíku se naprostá většina vodních těles na jižní Moravě nachází v eutrofních až hyper-eutrofních podmínkách.
Grafy zobrazují množství celkového fosforu a dusíku v různých typech mokřadních biotopů. Celkové počty lokalit s hyper-eutrofními podmínkami a celkové počty zkoumaných lokalit jsou uvedeny nad každým grafem. Horizontální přerušované čáry oddělují jednotlivé kategorie trofie. Boxy zobrazují rozptyl dat mezi 1. a 3. kvartilem; čára uvnitř boxu značí medián. "Vousy" ukazují rozsah dat bez odlehlých hodnot (body). Osa y byla transformována.
Více informací k podmínkám prostředí
Matice zobrazuje hodnoty Spearmanova korelačního koeficientu mezi chemickými parametry vody a charakteristikami krajiny a tůně. Barvená pole zobrazují statisticky významné hodnoty na hladině alfa 0,001786 po Bonferroniho korekci.
Podmínky prostředí nesouvisejí se stářím tůně. Tůně vzniklé na bývalých slaniscích se často vyznačují vyššími koncentracemi iontů vápníku, chloru a síranů.
Ordinační diagram analýzy hlavních komponent (PCA) zobrazuje variabilitu v environmentálních podmínkách sledovaných tůní.
Více informací
Krabicové grafy porovnávají stáří a dobu trvání mokřadního biotopu ve třech typech sledovaných biotopů. Doba trvání mokřadního biotopu byla určena jako počet let, kdy byl mokřad prokazatelně přítomný v daném místě za posledních 201 let. Boxy zobrazují rozptyl dat mezi 1. a 3. kvartilem; čára uvnitř boxu značí medián. "Vousy" ukazují rozsah dat bez odlehlých hodnot (body).
Makrozoobentos
Výsledky ukazují, že počet druhů makrozoobentosu v nových tůních je srovnatelný s počtem druhů v rybnících, ale výrazně nižší než v stálých mokřadech.
Krabicové grafy porovnávají počty druhů makrozoobentosu ve třech typech sledovaných biotopů. Boxy zobrazují rozptyl dat mezi 1. a 3. kvartilem; čára uvnitř boxu značí medián. "Vousy" ukazují rozsah dat bez odlehlých hodnot (body). Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 jsou rozlišeny písmeny.
Graf zobrazuje rarefakční křivky počtu druhů makrozoobentosu ve třech sledovaných typech biotopů.
Více informací
Krabicové grafy porovnávají počty druhů jednotlivých skupin makrozoobentosu ve třech typech sledovaných biotopů. Rozdíly byly testovány Kruskal–Wallisovým testem a následně Dunnovým post-hoc testem s Bonferroniho korekcí.
Klíčové faktory ovlivňující společenstvo makrozoobentosu se liší mezi biotopy.
Podíl variability ve složení společenstva makrozoobentosu vysvětlené pomocí podmínek prostředí ve sledovaných typech mokřadů na základě výsledků přímé ordinační analýzy dbRDA (distance-based redundancy analysis).
Více informací
Složení společenstva makrozoobentosu se liší mezi třemi sledovanými typy biotopů.
Ordinační diagram nemetrického vícerozměrného škálování (NMDS) znázorňuje variabilitu v druhovém složení makrozoobentosu. Typy biotopů jsou rozlišeny barevně.
Vysvětlující proměnné, které byly statisticky významně fitovány (p<0,001; R2>0,20) do zobrazeného dvourozměrného ordinačního prostoru, byly pasivně promítnuty do ordinace.
Zooplankton
Druhová bohatost zooplanktonu nových tůních se blíží volné vodě rybníků. Významně více druhů planktonech korýšů se vyskytuje v litorálech stálých mokřadů i rybníků.
Graf zobrazuje rarefakční křivky počtu druhů zooplanktonu v sledovaných biotopech.
Podíl variability ve složení společenstva zooplanktonu vysvětlený pomocí podmínek prostředí ve sledovaných typech mokřadů na základě výsledků přímé ordinační analýzy dbRDA (distance-based redundancy analysis).
Více informací
Ordinační diagram nemetrického vícerozměrného škálování (NMDS) znázorňuje variabilitu v druhovém složení zooplanktonu. Typy biotopů jsou rozlišeny barevně.
Vysvětlující proměnné, které byly statisticky významně fitovány do zobrazeného dvourozměrného ordinačního prostoru, byly pasivně promítnuty do ordinace.
V nových tůních žije (dospělci) a rozmnožuje se (larvy a snůšky) významně nižší počet druhů obojživelníků než ve stálých mokřadech.
Krabicové grafy porovnávají počty druhů dospělců, larev a snůšek obojživelníků v nových tůních a stálých mokřadech. Boxy zobrazují rozptyl dat mezi 1. a 3. kvartilem; čára uvnitř boxu značí medián. "Vousy" ukazují rozsah dat bez odlehlých hodnot (body). Rozdíly byly testovány Mann-Whitney U testem. Statisticky významné rozdíly na hladině významnosti α = 0,05 jsou označeny písmeny.
Více informací
Všechny druhy obojživelníků, s výjimkou skokana skřehotavého, byly častěji zaznamenány ve stálých mokřadech.
Složení společenstev obojživelníků v nových tůních je nejvíce ovlivněno vzdáleností od lidských sídel a výskytem bývalých slanisek. V mokřadech je klíčovým faktorem doba jejich trvání.
Podíl variability ve složení společenstva obojživelníků (data o dospělcích) vysvětlené podmínkami prostředí v nových tůních a stálých mokřadech na základě výsledků přímé ordinační analýzy dbRDA (distance-based redundancy analysis).
Více informací
Ordinační diagram nemetrického vícerozměrného škálování (NMDS) znázorňuje variabilitu v druhovém složení obojživelníků. Typy biotopů jsou rozlišeny barevně.
Vysvětlující proměnné, které byly statisticky významně fitovány (p<0,05) do zobrazeného dvourozměrného ordinačního prostoru, byly pasivně promítnuty do ordinace. TP = celkový fosfor (živiny); TOC = celkový organický uhlík; členitost břehů = upravený břehový koeficient, tj. poměr skutečné délky břehů k minimální možné délce při dané ploše (kruh).